Tvořím pro dobré lidi.

 

 

 

 

Mgr. David Gajdošík

 

Učitel s neučitelským myšlením a názory.

VAROVNÉ SIGNÁLY „ŠPATNÉ“ ŠKOLY

 

Úvodní odkaz na webu, je kontakt na paní ředitelku

Vůbec nepřemýšlejte dál, tady panuje diktatura. Hraje se zde na funkce a předpokládal bych, že všichni zaměstnanci musí slepě poslouchat a obdivovat vedení. Ryba smrdí od hlavy – takže tento přístup učitelé přenesou na děti. Ty budou v této škole úplně ti poslední.

 

Neznámé zaměření školy

Každá škola je v něčem dobrá, nějaká věc ji jde lépe než okolním školám, v nějakém oboru je výjimečná, nabízí netradiční akce, výuku přizpůsobenou místním podmínkámPokud něco takového na webu najdete, tak vyhráváte zlatého bludišťáka. Je to i signál, že si vedení uvědomuje, v čem je „kvalita“ školy, a hlavně podporuje ty, kteří tuto „kvalitu“ tvoří. Bez podpory a uznání totiž ani sebelepší učitel nezmůže vůbec nic.

Za to školy, které dělají „všechno“, jsou „pro všechny“ a dokonce i ty, které jsou nějak „papírově“ či „názvem“ zaměřené, ale vlastně nikdo netuší, jak to zaměření reálně aplikují – prosím nebrat. Vedení takové školy pravděpodobně nijak nepodporuje vyučující v jejich aktivitách, naopak jim vše nařídí. Činnosti a chod školy jsou pak značně neosobní, těžkopádné, jakékoli podněty jsou rovnou odsouzeny k nezdaru.

 

Přehnaně úspěšná škola

Taky se ze stránek školy dozvídáte, jak je to úspěšná škola, protože „její“ děti vyhrávají jednu olympiádu za druhou? Přijdete do školy a tam visí jeden diplom, vedle druhého? Tak pozor na tuto školu!

Otázka totiž zní, kolik dětí z celé školy je takto úspěšných? No a najednou zjistíte, že jsou to jen 2-3, na větších školách třeba i 10 stále stejných dětí, které vyhrávají úplně všechno. Ptal bych se tedy, co v té škole dělá ta 95% většina žáků, která nikdy nebyla na žádné soutěži, tedy ani nic nevyhrála? Dozvídáte se z webovek také i to, co dělá ve škole ta „neviditelná“ většina, jak o tyto děti škola pečuje, jak je rozvíjí, v čem jim nabízí úspěch? Do té 95% skupiny žáků bude totiž pravděpodobně patřit i vaše dítě či jeho kamarád. Nezdravě „úspěšná“ škola totiž úspěchy několika málo jedinců může „zakrývat“ její nevhodný přístup k ostatním.

Navíc mimořádně často s úspěchy žáků nemá škola paradoxně vůbec nic společného. Např. dítě, které vyhraje pěveckou soutěž, to pravděpodobně umí z pěveckého sboru, nikoli ze školy. Nejlepší „školní“ fotbalový tým v okrese bude složen (řekl bych 100%) z kluků, kteří chodí na fotbalové tréninky mimo školu, ale fakt ne z „kvalitní“ výuky školního tělocviku …

 

Podívej se, kam chceš

Pokud se někam vydám na „Den otevřených dveří“, tak už na pozvánce je časový rozpis, kdy-co můžu vidět. Před samotným DOD se tak už těším, že mi ukážou to nejlepší, co zde mají. Zároveň jaksi podvědomě tuším, že mi neukážou všechno – ale opravdu jen to nejlepší, to, co je zrovna teď naleštěné, vypucované, vymydlené.

A přesně toto očekávám i od instituce zvané škola – zvláště, pokud cílem DOD je, ať jí svěřím své dítě na dlouhých 9 let. Tedy předpokládám, že škola vytvoří časový itinerář a já si vyberu, co zrovna chci vidět. V ten čas dorazím a těším se na dokonale vybavenou nablýskanou učebnu, kterou mě provede erudovaná osoba. Ta mě seznámí se současným chodem školy, ale i s tím, co mám očekávat v budoucích letech. Nedělám si žádné vzdušné zámky, takže beru, že v té škole bude určitě ještě XY dalších učeben, vybavených jen tabulí a lavicemi, jak za Marie Terezie, ale ty mě při DOD vlastně až tak moc nezajímají – ty totiž mají všude.

Co si ale myslet o škole, která pořádá den otevřených dveří dle scénáře – přijdi kdy chceš, podívej se, kam chceš – všechno je tu jen a jen nejlepší (což samozřejmě nikdy nemůže být pravda). Školou tě budou provázet děti. Ty jsou totiž zárukou úspěchu (to platí jak v reklamě, tak při DOD) – určitě vám řeknou, že je to tu „úžasné“ – nu, co jiného čekat. Ale podrobnosti k výuce a výhled do dalších let se už od dětí nějak nedozvíte. V té „naleštěné“ učebně se od dítěte akorát dozvíte, že je to „odborná učebna“ a dále si projdete dalších 20 úplně stejných („nenaleštěných“) tříd.

Pro mě je to jeden z varovných signálů, že vedení netuší, co je v té škole dobré (viz odstavec „Neznámé zaměření školy“ výše).

Navíc si myslím, že do budovy školy by se opravdu neměl dostat „kdokoli“, a to ani při DOD. Dá se to ošetřit např. „rezervací“ termínu na konkrétní osobu. Čímž se zároveň ošetří i kapacita a právě ta „připravenost“ na daný počet účastníků.

Mimochodem, vy toužíte po tom, aby si někdo úplně cizí „prohlížel“ vaše dítě při výuce? Zvláště pokud máte dítě s nějakým hendikepem, vadou, problémem, postižením … Představte si situaci, kdy se chce nemocnice pochlubit vybavením, udělá DOD. Taky vám předvede ten přístroj, ale nebude vás brát na vizitu.

 

Jednotná výzdoba oken

Všimli jste si někdy výzdoby školních oken – je to další střípek do mozaiky při výběru školy. Krásně jednotně vyzdobená škola působí z ulice „přenádherně“. Bohužel, s touto výzdobou nemají děti co společného, většinou ani neví že tam je. Je to jen další ze signálů direktivního přístupu vedení školy.

Najdete ale školy, kde na oknech není vůbec nic, nebo je i na oknech vyvěšené to, co děti při výuce dělaly. A protože každá třída dělá něco jiného, je v různých učebnách (oknech) také něco jiného. Z ulice to sice nevypadá „přenádherně“, ale individuálnější přístup k dětem tady bude asi na vyšším levelu.

Obdobně je to skoro se vším „jednotným“ – jednotné květináče v celé škole, jednotná výzdoba chodeb, ze které ani nepoznáte, jestli jste v 1. či 2. patře, povinná účast na akcích … - pokud nejste taky „jednotní“, tak nějaký rozvoj a radost v této škole asi často nezažijete.

 

„Statické“ fotografie

Pokud se škola prezentuje i fotografiemi, na kterých jsou děti zachyceni při vytváření (čehokoli), při společné práci, při sportovní aktivitě, prostě při jakékoli činnosti, je předpoklad, že se jedná o školu, ve které děti „něco dělají“ a nejen se biflují znalosti zpaměti. Tyto fotografie sice nebývají tak „akční“, za to jde z nich vycítit klidná = podnětná atmosféra.

Jestli ale na stránkách nacházíte převahu fotografií, na kterých děti hromadně mávají, jednotně se culí, stojí vyrovnáni v jednolitém šiku, tak jim tuto „pozici“ pravděpodobně „nařídila“ paní učitelka. Určitě zde narazíte i na fotky, na kterých je dominujícím objektem celé fotografie pan učitel, kterému v pozadí žáci obdivně tvoří „křoví“.

Popřemýšlejte prosím, na co taková škola asi klade důraz.

 

Tvořím pro dobré lidi. David Gajdošík.

Učitel s neučitelským myšlením a názory.